Sloky.

Vcházím v otevřenou bránu snů
snad tou branou sám hnu
nalezl jsme snad tvé stopy
mé dlaně se kliky chopí.

Stojím na prahu věčnosti
snad mi zbylo trochu ctnosti
láska vstupuje něžně do mě
já píši verše skromné.

Já básník co vše zameškal
to umění slok jsme poznal
hledat verše v červáncích
prosvícené do rtů tvých.

V úplńku ticha ty dlouhé roky
já měním své nitro v sloky
v osamění pocitu své tísně
slava pak měním v básně.

Rub rtů nahotu ve tmě ukrývám
ty verše co šeptáš já poznávám
já je vetkal do bílého papíru
s polibky do rudého mramoru.

Tvé rty šeptají mě sloky
já polykámje plnými loky
tvůj šíp mě do srdce zasáh
slza stéka po mých řasách.

Ránu hned láska rychle hojí
sloka tříštit vlnu krve se nebojí
hrot co do mě právě vstoupil
mou lásku si navždy koupil.

---