Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

zahrada ticha.

26. 06. 2003
1
0
905
Autor
kminnek

Ten čas tak neúprosně utíká
pohled co se mi ted skýtá
na tom místě kde teče řeka
už brzy bude nebe svítat.

Světlem ožijí i ty stromy
stojíci v souhře velkých soch
jen tiše vzadu kouří komín
co zamoří tisíce nebeských ploch.

Procházím tou zahradou ticha
s perlou co mou tvář hladí
mé srdce ted těžce dýchá
ze samoty ten vchod brzo najdi.

Chvíle a zdání mi naději dává
sundavám ze srdce staré závaží
můj život pomalu ted vstává
právě z nultého podlaží.


3/5+T docela dobrý pokus, pěkné...někdy trochu drhne rým, ale jen tak dál, to se poddá

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru