Písmáčci:-)

Carodej: hele, že vy jste byli s JRR někde chlastat...? by mě zajímalo, kdo z vás dvou byl víc zhulákanej... jinak si to vysvětlit nedokážu...

Milý Carodeji, dals mi první V a proto si na Tě moc a moc dobře pamatuju... Teď už jsou mi tipy nebo véčka šumák, ael tehdy potěšilo moc a moc. *** :)

Jo, máte asi pravdu. Svým způsobem. A protože já způsoby nemám žádné, tak tomu chápu, ale do hlavy nevleze:-) Člověk má tendenci řvát "Jsem tady, koukejte na mě. Teď!" v podstatě už v prenatálním období vývoje. Kope. Když se narodí, řve. Když je na Písmáku, revoltuje. Proti čemukoliv. Postaví se k věci, která mu padne na kostce, negativně. K redakci, k omezování svobody na Písmáku, k anarchistům, ke globalizaci. Ukazuje na sebe, téměř vždy způsobem, který by měl ostatní, pokud mají zdravé jákési morální cítění, nasrat. Nebo aspoň pobouřit. Jenže čím je výkřiků víc, tím jsou hrany obroušenější, míň ostré... a nakonec se vytvoří na opačném pólu. K nekonstruktivní kritice vůči redakci se někteří přidají, někteří ne, budou se třeba přít... a pak se začne ignorovat. Spontánně. Ale běda, jak se někdo v prostoru vyhrazeném pro události, knihy a očerňování objeví něco jako je tohle. Lidi to akorát přejdou trapným mlčením, ve smyslu asi: „Ten je ale divnej, že má radost. Chm, a když už jí teda má, tak ať si jí píše do poezie...“ A protože je stále co řešit, lidi zapomněli na radost. Vesměs je radost obtížná produktivitě. Ať už na sebe třeba i sobecky ukazuje, je důležitá. Tohle dílo je mi tisíckrát důležitější, než jakékoliv upoutávky na neschopnost redakce, byť redaktorem teď jsem, byť jsem i takové upoutávky sám psal. Chtěl jsem, aby to bylo vidět... V zájmu zdraví (duševního).

Výběr je koncipovanej na to, aby upozorňoval na obzvlášť kvalitní díla. Na nic jiného. Já nesměl dát do výběru ani upozornění na literární akci! Dát do výběru sebereklamu (co je na sebereklamě proboha pozitivního???) je naprosté shození myšlenky výběru.