Rezignace

jsou okamžiky, kdy je naděje jen takovým maličkým pohasínajícím oharkem v temnotě; nepropadejme přesto beznaději, nebo to dopadne takhle

Lenivě poddávat se chtěl by ti můj ret,
Jímavě hrdlem slova vykovávat,
Lascivní chrupu blýskající minaret
Jemně jen pokrýt sousty libých nálad.
Laskavě zrak by vplýval do tvých zornic,
Jinotaj pohledů za svými víčky skryl;
Ladně by smíchu křepčil tisíc rojnic,
Jásavě žízeň svou by tebou napojil.
Však není silou slz činiti touhy manou,
Jež šaleb lačný stín nasytí světlem snů.
Závěje smutku radš ať srdce nezavanou -
Amora šípům obrním se až do skonu dnů.

---