Čárky.

Díváš se přes mé rameno
tvůj pohled na mě vzhléd
nemusíš mít strach přeci no
i když tě studí led.
Jen malou chvilku to trvá
to vydržíš bez hnutí
musela přijít ta vteřina prvá
kdy dotknu se ńader klenutí.

Vetkávám perem do hedvábí
čáry inkoustem do tvé pleti
hra mě ještě ted víc vábí
když mizí z kůže ta barva mědi.
Jen inkoustové moře
na ísto tvého bříška
jsi celá v zajetí modře
zde ještě chybí malá ryska.

Tenké čárky jak pavučinky
maluji všude kde chceš
svět snů se ted činí
sen chce volnost tak běž.
Jen zcela maličký
motýlek v barvě na rameni
zůstane na vždycky
v pěně mýdla barvu mění.