Snění

Nad řekou hlasy andělů,skřeky bolesti bezkřídlých a žluté oči šerých sluhů,těch co se přimkli k Měsíci.Jen kroutí hlavou na porcelánových krcích.

Hudba pomluv a zaklínadel jim maří jejich chóry odepření.

Nad řekou myšlenek,v místě kde létají netopýři,ses sehnul pro poznání.Jediný bílý uplakaný anděl mezi rudookými draky z jeskyní v kořenech stromů.

K odvrženému modrému zvířeti se přibelhal brouk v bílé sutaně,zachrochtal a dal se s ním do řeči.Ve tmě pod hvězdami chtěl hmyzí člověk dojít procitnutí-ty smutné vodopády barvy a vůně olova,ta čistá moudrost,to svobodné mrtvé ticho a nicota.

Natáhni ruce a čekej!Tvá slova jsou prsty a tvé radosti -ta dlaň.

Modré zvíře zaklelo,na paži má černé skvrny-brání se proměně,brání se zlosti a smrti.

Krovky na zádech a bílá sutana,roucho lži nicoty.

Můj ubohý pse!Bojuješ?Sedni a čekej,blázne!