Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVěřím samotou
08. 06. 2003
3
0
2337
Autor
ashentree
Uplakané ticho
svírá mne v loži jako v rakvi
Můj vysílač je mrtvý
Nechci rušit
Nechci být tříslem granátu
zaťatým v křišťálovém srdci
Do vůně hřbitovních květů
rozplynu sebe
Spoutaný u náhrobku,
nahý, přitom v celibátu,
budu svádět nebe
Má duše rozumí Tvé,
jen to ticho je tak žíznivé,
že je mi líto
(teď dokáži volat jen Tebe)
Je křehké jak hříbě
Když dám mu občas napít,
nebudeš se zlobit,
že ne?
Tiše Ti rozumím,
jen občas zakřičím,
když touha vytryskne ze mne,
ticho napojím...
Když napojíš ho Ty,
uslyším Tě...
...a snad tu budu ještě...
Věřím...
Věřím samotou...
Věřím v Tebe...
Nejkrásnějsé jsou první 2 sloky (pro mě), ale i ten zbytek se mi moc líbí. Zajímavá myšlenka :o) tip
Líbí se mi příspěvek Don´t worry.Padl mi do nálady. Takže BE HAPPY! U původního se dá také přemýšlet...
Díky moc ;)
Ywette: takže tomám oříznout, ju? ;)
kassiope: vzala sis tu lepčejší část, jsem rád, že si v tom každý dokáže najít cosi svého, tak chci psát ;)
Don´t_worry
08. 06. 2003
Já taky měl rád ticho...Pak jsem si nějak odvykl...A teď si znovu zvykám ;) V tichu stále visí naděje...Letní ticho zavání bouří...A to miluju ;)