Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte setěžko identifikovatelná
15. 06. 2003
4
0
3021
Autor
alina
Proč někdy tíha zoufalství
sáhne až na dno
do pekel zloby rozeseté
Rozdáváš rány
na prahu noci sebou zpitý
a nikdo neučí tě slitování
A nikde soucit, pohled,
dotek lásky bez podmínek,
jenž krutosti láme brány
Ve vlastním srdci
není kam pro útěchu
a nikdo dlaní nedotkne se
Proč bolest brousí do krvava
jak čepel nože vlastní duši
vzdoru plnou
Jazyků hadích, kol duše omotaných,
Sekale, střez se
dokud srdce bije
škoda, třeba by mě ty kecy zajímaly....mohlas aspoň zašpitat ...lakotnice :o))))
Ve vlastním srdci)
není kam pro útěchu
a nikdo dlaní nedotkne se
tak tohle je fakt přesný
Ono se to asi jinak než pateticky vyjádřit nedalo. Protože potom by to už nebyla poezie, jenom surová realita a pláč. ***