Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTrapas/Embarrassing moment
Autor
Olyfka
Jde po ulici města (v celém vesmíru není větší bída než tady), míjí roboty, roboti narážejí do sebe a nadávají si jako dlaždiči, láska i naděje v jejich srdcích už dávno shnily, je si naprosto jistý, že si ho roboti až moc dobře všímají, protože cítí, že je jiný a že by od něj mohli něco ukrást, a on je otrok své velkorysosti, možná, že je spasitel, kterého může každý následovat - a pokud ho následuješ, staneš se jenom demonstrací jeho božskosti, musíš být blízko něj a olizovat jeho nohy, když se na něj jenom díváš, umíráš slastí, víš dobře, že nejde dělat nic jiného, on zná odpověď na každou otázku, takže na rohu nějaké té ulice je cukrárna a on vejde dovniř a vidí cukrářku, která je robot na první pohled, ale má hluboké modré oči s jiskřičkami a nahé bílé ruce s jemnými dlouhými prsty, a když vstoupil, tak se ty její ruce snaží zakrýt její oči, tohle gesto ho přivádí na myšlenku, že by možná ještě mohla mít zbytek duše, ale zakáže jí to, jde k ní blíž, "Dobrý den, mohla by jste mi dát ty dva jahodový koláče?", "Samozřejmě, 18,20,-", obejmou se a políbí se, on ale začíná mít vtíravý pocit, že je ta cukrářka lepší než on, tak vezme do ruky nůž špinavý od čokoládový polevy a zabodne ho do jejího srdce.
He´s walking down the street of the town, where is abject misery all over the fucking universe, passing by robots, the robots hammer into themselves and they swears one´s way though, love and expectation in their lusting hearts had already gone bad, he is certain of they pretty care about him, because they feel that he is different and they could hook something from him, and he is slave of his charity, maybe he is a saviour, which can everybody follows - if you follow him, you can be only a demonstration of his godness, you have to be near him and lick his feet, if you look at him you are dying of pleasure, you know, it is impossible to do something else, he can acknowledge every answer, so in the corner of some street, there is a sweet shop, he goes inside and he sees the saleswoman, she is a robot at the first glance, but she has deep blue eyes with sparklets and naked white arms with long soft fingers, and when he entered, the arms have been trying to hide the eyes, this gesture gave him some hope that she has, maybe, a rest of soul, but he prohibited this, he comes close to her, „Hello. Could you give me two strawberry cakes?“ „Sure, 5,90,- ´“, they embrace, they kiss, and he starts to have a bumptious feeling that she is better than he, so he takes a knife, which is dirty of chocolate frosting and digs it into her heart.