Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seco mi dala kulturistika
09. 06. 2000
3
0
1747
Autor
jester
Co mi dala kulturistika.
Co se o mne presne rikalo, kdyz jsem se narodil si jiz nepamatuji. Ale vim stale dobre, co se o mne povidalo, kdyz jsem zacal, jak se rika, rozum brati. Kdyby se to povidalo jenom o mne, za mymi zady, snad bych si i zvykl a nic by se dal nestalo, ale ze se to rikalo i primo mne, zacal jsem delat ze neslysim, na vsechno se ptal "CO?" a maminka se mnou zacala chodit k usnimu doktorovi. Z te doby mi na dlouhou dobu zustala prezdivka "CO" , nechut k usnim doktorum a nazor, ze se mnou neni opravdu neco v poradku a ze jsem, jak se u nas na vsi rikalo "nemrcouch". Byl jsem opravdu hubeny az vyzably, takove klukovske vyzle, jen pro srandu kamaradum, a nekdy i, jak mi take rikali, kralikum...
Tato skutecnost mi ovsem na druhou stranu davala spoustu vyhod. Ve skole jsem byl nucen polykat dvojnasobne mnozstvi rybiho tuku, byl jsem prednostne zarazovan do zotavoven pro podvyzivene deti a pri klukovskych valkach mezi Dolnaky Hornaky v rodne visce jsem ziskaval vyhodne zarazeni provokatera, pouzitelneho pouze pro preddrazdovani protivnika, protoze jsem byl, hlavne pri postaveni bokem, prakticky nezasazeitelny. To mi navic umoznovalo vybrouseni jazykoveho projevu a osvojeni si ironickeho slohu, pozdeji tak dobre pouzitelneho pri literarnich kritikach, i na poli odborarske prace a v posledni dobe i na ruznych chatech Internetu.
Je ovsem fakt, ze v urcitych obdobich zivota se projevovaly i jiste nevyhody ma telesne schranky.
Tak zatimco, moji urostli spoluzaci dostavali milostne listecky od svych spoluzacek, ja jsem vzbuzoval pouze touhy obstaroznich matron nad 18 let, unavenych jiz sexualnim zivotem a ukajejicich sve materske pudy stiskem me rachisticke telesne schranky na svych bujarych poprsich. Nez nutno priznat, ze i v techto pripadech jsem nabyval rozsahlych zkusenosti, jez ni v sedme tride prinesly jednotku z telovedy a nakonec ve starsim veku povest zkuseneho svinaka..
Lec tyto vyhody mi nemohly vynahradit urcity pocit menecenosti, ktery mi cas od casu z mych telesnych proporci prepadal. Proto kdyz i do naseho maleho blizkeho mestecka pronikla zprava o novem sportovnim odvetvi, zvanem kulturistika, stal jsem se jednim z prvnich jejich propagatoru a da se rici, ze jsem ji doslova propadl.. Poridil jsem si posilovace ruznych typu a konstrukci a zacal holdovat tomuto sportu s az dojemnou pili. Rano jsem vstaval davno pred kuropenim a toto mi jiz zastihlo v polohach, jez zarucovaly brzske posileni jak svalu brisnich a prsnich, tak i bicepsu vsech koncetin. Diky vytrvale pili se uspech brzy dostavil. Vsechna saka mi zacinala praskat ve svech a z obchodu nadmerne malych velikosti jsem brzy presel k obchodum pro juniory.
A ani zde jsem se dlouho neohral. Ma ramena se stale rozsirovala, bicepsy tvrdly a pratele se nestacili divit. Kdyz se mi na schuzi ulicniho vyboru podarilo uzvednout jednou rukou za nohu predsedkyni svazu zen i s zidli a pretlacit znameho silaka a byvaleho vesnickeho kovare Douderu, zacalo se mi rikat Bivoj Vena. V te dobe o mne zacal jevit i zajem mistni vzperacsko-zapaso-kulturisticky klub Ursus Krocehlavy. Za vstup mi dokonce nabidli celorocni vstupenku do sveho arealu snu v mistni sokolovne, kde se mimo jejich utkani a treninku konala jeste i kazdorocni besidka zvlastni skoly a dobrocinny bal baracnicke obce Budec.
Ale kdyz se nakonec predseda konkurencniho silackeho spolku Kyklop Vyhybka , jinak to prednosta mistni zastavky nechal videt s s volnym permanentnim listkem na peron, neodolal jsem..Potiz byla pouze v tom, ze v techto oddilech se konala pouze vzajemna trojutkani ve vsech odvetvich a tady startovali take vsichni borci. Kdybych to byl vedel, tak jsem sem nechodil, prohlasil jsem mistopredsedovi Frantu Hradlu, kdyz mne vyzvedli z pod okna salu restaurace "U prerazeneho prazce" kam jsem dopadl po zdarenem chvatu Opicaka Bedi , ktery ale jinak v kulturistickem soutezeni pro sve kratke nohy a dlouhe ruce koncil beznadejne v poli porazenych. Ani v dalsim zapasnickem utkani s pretloustlyn Risou jsem neuspel i kdyz mi jeho chvaty pri kterych zaboril sve bricho do meho obliceje pripominaly sladke chvile rozkose na prsou milujicich matron.
Nicmene ve sve specialni discipline se mi dostalo kyzeneho uznani. Ma bezkonkurencnost v souboji kulturistickem, vynikla nejen na vysledkove tabuli ale i na naslednem vecirku, pri kterem si pritomne damy vyzadaly na poradeteli soukromou seanci, kde jsem vystupoval ve stinovem striptisu coby krocehlavsky Apolon.
Mimo bezvyhradneho obdivu krocehlavske prvni damy high society, Blazeny Vohralikove, 90ti kilove to druzky svobodneho umelce a poety Breti Zakacakovskeho, jsem ziskal i pozvani na umeleckou produkci do sousedni rozvojove obce, jako kulturni vlozka pri presvedcovaci akci okresnich propaganidistu, za uplatneni metod soudruzky Korabalnikove. a vstupu malorolniku do zakladajiciho se JZD. Ve slusivem kroji clena SCSM jsem predvedl ve scence "Pryc s radly.."uvedomeleho druzstevnika an, puzen svym presvedcenim a duverou v agrarni politiku strany lame s chuti radlo a se slovy "po staru se zit neda" preseda z vola na traktor Zetor Super 25.. Za tento vykon jsem ziskal a/ uznaly clanek v mistnim tydenniku Kolchoznik - nas bratr a cil" b/ prizen manzelky predsedy MNV v obci c/ par facek od neho sameho..
Lec nebylo toho dosti. Krocehlavske podsveti, jiz tehdy predchazejici dobu vstupu do Evropy poradanim t.zv. "love mejdanu" se domaklo mych uspechu a chtejic obohatit sve oplzle sedanky korenene pouzivanim Alpy , LSD a jinych prostredku drogeristickych, mne pozvalo na svou nekalou akci. Odmitnout se nedalo. Byv jeste temer panicem a neznaly pokuseni Sladkeho zivota jinak nez z predchoziho vyprodaneho filmu, jsem tedy pozvani prijal.
Sezeni bylo poradano prisne ilegalne. Poradatele si se mnou dali schuzku v nenavstevovanem kousku lesa zvanem "U zabiteho", kde jsem byl po vyrceni smluveneho hesla a se zavazanyma ocima nalozen do nakladniho automobilu poznavaci znacky C-KD- 056 a prevezen se zhasnutymi svetly do hostince Slovanka. Ve vycepu se mnou bylo nekolikrate zatocenu pro ztratu orientace a pote jsem byl instruovan Franto Tresnakem, predsedou Ceskoslovenskeho Svazu Mladeze o pozadavcich poradatelu. Mel jsem za 100 KCS vystoupit v kosilate scence, rezirovane poetou Bretou a sepsanpu maklerem mistni bursy. Coby zvrhly syn kulaka Mezekova svadejici dceru byvaleho podruha Matveje Bezobrance jsem predvadel panoramaticky sexy vyjev "Nebud hloupa kdyz to stoupa" , za doprovodu tlumeneho zpevu "Medaku". Partnerku mi delala dcerka vratneho MNV Zdenicka, ktera, neznaje zvrhlych pudu sveho otce do posledni chvile myslela, ze je angazovana do role Mamzelle Nitouche a predvede paravanovou scenku se starym inspektorem v klastere "U vlastovicek"..
Scenka se opravdu vyvedla. Pri mem vystupu, kdy jsem obligatne predvadel opet stryptyz a rekvisitar, nezbeda Joza Pech v nejintimnejsim okamziku odstranil paravan a umoznil nezkusenym ockam Zdenicky spatrit moji kulturisticky vypracovanou muznost, propukly v teto ty nejnevinnejsi divci city a s vykrikem "tak tohle si necham libit" se mi vrhla ponekud nize nez do naruce. V tom okamziku ale take vzkypela i potlacovana zarlivost Blazenky Vohralikove, ktera nedbajice zasad prisne ilegality vecirku vmetla svych 90 kilo zive vahy na jeviste, strhla Zdenicku s podia a s bojovou vyzvou "to by se vam tak hodilo - svinaci" zacla bez protokolu likvidovat prednety postupne spotreby restaurace..
Prislusnici VB se nastesti dostavili brzy, protoze velitel sedel hned v prvni rade a ostatni ingognito postavali ve dverich..
Plasticka operace na mne bohudiky nezanechala viditelnych stop, a to, ze se musim pri intimnim styku vyvarovat prilis temperamentnich zen, mi uz take tak moc nevadi..
S kulturistikou jsem vsak pravdepodobne skoncil prilis brzy..
hmmmm.. kdyz ja uz je pouzil na zapalovani taborovych ohnu u maleho otrociho jezera..ale diky za libeni a poslu tedy neco z jine kapsy prirodnich maleru..) hlavne pro Tebe..)
Natěšena a poctěna, díky! :o)
Kdybys potřeboval píchnout v soutěži "bleskový sběr šípků" nebo "Sputnik očima mladého modeláře", dej mi vědět!
Protoze doufám, že v horní dolní bylo všechno tak úžasné, jako prožitky hlavního protagonisty povídky, prosím o zaslání co nejvíc čísel Kolchoznikova.
(Bombááá)
no, čte se to dobře, ale rozhodně by stálo za to, trochu to učesat a vybrousit... a hlavně jsme měl pocit, že od půlky trochu změnil styl...
jinak i tak je to furt zbytečně :-)))))))))))))))))))))))
pip
stýve: začátek je takovej, že se vlasně dá brát vážně (jen jako sebesranda), kdežto dál je to prostě sranda-parodie okolí (vážně se brát nedá), a to pro mě je určitě změna...