Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVlnná
05. 07. 2003
21
0
2647
Autor
Elyanne
Proč jsi mě, řeko, neodnesla?
Proč sis mě, řeko, nevzala?
Proč odvahu jsem nenalezla,
ač dlouho, dlouho hledala?
Trpím tou léta starou žízní,
již poznat musí každý sám.
Hoďte mě do vln, moji bližní!
Dejte mě sežrat hlubinám…
hrozně moc bolavá, Ely...:-((
i temná voda otevřeně
nadějí někdy promlouvá
a někdy proudem odežene
ta místa bolavá....
*
vis co? mylsim ze nasim bliznim to castokrat nedela problem.. neshodi nas ale popostrci.. pomalu nas sunou kupredu k okraji a potom kdyz uz sme uplne na kraji /na dne/ tak se nas ani nedotknou...
Možná nejde o to najít odvahu, ale o to jí hledat. Člověk může jít po cestě a snažit se dosáhnout nějakého cíle, když pozná, že onen cíl možná není to, co hledá.
za to že hledáš,... tip*
Odvahu? Odvahu k čemu, to je důležité. K tomuhle (viz báseň) doufám, že nikdy odvahu nenajdeš a přestaň ji hledat!
áááchich, když v někom hárají takové pocity, nemám to rád.... bojim bojim...
Není čeho, Čaroději. Obávám se, že ještě nějakou dobu tu odvahu nenajdu.
Přiznám, že jsem zpočátku měl v úmyslu strhat ta čtyři slovesa v první sloce. Pak mi ale došlo, že pokud to nebyl úmysl, povedlo se Ti velmi dobře vystihnout spěch říčního toku. Ta slovesa nedovolí ani na okamžik spočinout na hladině.
Za to druhá sloka mi přijde neurčitá, obecná, nenápaditá.... A nebo mám dlouhé vedení... :°)
Nestojíš Řece za tu oběť…
Smrt – chladnou náruč – nechtěj znát!
Marně by život ke dnu doběh!
Mnohé je třeba dokonat.
(A jistě někdo má Tě rád!)
|||-_-|||
«*»
ぺた
Hmmm…
Trochu se mi to rozlezlo, promiň, chybka…
Ale ta básnička je snad až moc smutná; Smutánko, co je?
|||-_-|||
|||-_-|||