Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZatrpklá
14. 07. 2003
7
0
1249
Autor
Mrkvička
Uzavřena v propasti sebe sama.
V hrobě s kamenem
na němž je vytesáno:
„Ve věži lítostí přikovaná
zvracela jsem bolest“.
A pod tím mé jméno.
Duše mezi nebem a peklem
slzami a smíchem
cudností a hříchem.
Žij
zalitá ve skleněné nádobě plné
marností,
do dna svůj kalich hořkostí
pij a polykej přání žít.
Nějak moc toho z názvu se dostalo do obsahu tvého díla, chtělo by to tu dušičku víc vzdálit od těch slz na tu druhou stranu a do toho poháru přidat něco sladšího ..... mám pocit, že už to hořký piješ nějak dlouho .... upřímně ti přeju, aby se brzy podařilo to sklo něčím rozbít ***
Duše je vždycky mezi a přáni žít se nesmí polykat, jinak líp nebude...
Líbí.
Zasypte propasti,
otevřete okna ve vežích,
setřete slzy,
vylijte marnost,
zahoďte KAMENY...
Řekl jsem otevřete napřed ta okna... teď už není co otevírat :o))*
Chtělo by to možná víc básničku a míň dušičku, ale i tak u mě tip pro Mrkvičku.
to je zajímavý jak někteří nedokážou pochopit takovéto stavy, nebo je dokonce jejich nešťastnému majiteli vyčítají, je to opravdu hodně otevřené, je zkátka znát, co chceš říct*