Cesty rtů.

Sloky jsou ńadra odhalená
té nejhezčí můzy
slunce do nich vloží svou tvář
měsíc zas noc plnou něhy
den vloží touhu
co zastaví dech i čas.
Bouřka se v srdci hlásí
ústa mám jak vyhaslou sopku
tělo celé rozechvělé výbuchem
dlaně si hrají na schovávanou
má slova ti prší do vlasů
oči rozpustí všechen led v srdci
rty nedokáží stát na místě
dlouhá cesta je čeká.

Kráčí po stezce tělem
té nejhezčí můzy
vášen před tebou smeká
svá křídla touhy
do celé své nahosti
co mě oslepí.
Zazvoním na tvé srdce
láska mi přijde otevřít
vpustí mě dovnitř
kde vyléčím tvou bolest
po velké bouřce citů
svo něhou a doteky
přidám své poklady
když nastavíš svou dlań.

---