Poprvé.

Oči plné červánků
skryté za skly
varhany úsměvů na rtech
tvář plnou nahých jahod
obraz neznámého mistra
leží v nánosu prachu
ukryt za trámem
jedne zažloutlý list
já zbavil prachu
díval se na tvou
krásu zblízka.
Napadla mě touha
poprvé tě obejmout
zlíbat tvé rozkvetlé rty
prožít zvláštní den
s tvou tajemností
potká se vítr s vlnou
uprostřed hloubky
sáhnout na špičky
bosých veršů
jež ukrýváš lelem těla
vlhkým pískem
paprsek kreslí tvary
jako starý malíř
co má rukavici od barev
umytou závojem rosy.

Rovná jak růže
opilas mě svou štíhlostí
vítr si hrál s vlasy
chvějí se jak listy
otáčím je prsty
tráva zná vůni tvých pat
řetízek z pampelišek
kolem kotníků
padá samet barev
co rozehrá duhu v očích
lehce odhaluje šaty
stejně i mlha růži
srdce padá k nohám
naděrnou sopkou
odkrylo tvé rysy
kolébku touhy
prašnice polibků
průzračné studny závojů
lehkosti kočičích křídel.

---