Májová opera.

Let motýla co smáčí křídla v prachu
když polibky se rty vzájemně hostí
na křídlech mu zůstane obtisk nachu
v tom nebe májovou operu spustí.

Ti kdož se bojí toho lásky krachu
na místo stromů zbydou jim jen kosti
do dlaně zaseješ zrníčko hrachu
slzou zavlažíš tu svou lásku dosti.

Dlaně se propletou kolem tvých ramen
přichází láska to láska pospíchá
já zrovna ptám se proč tu vlastně žiji...

májový déšt přináší lásky pramen
tiše protéká do zahrady ticha
básník a máj ti píší poezii.

---