Dívka bez jména.

Barevné obloučky lemují zrcadla
pramínky vlasů spuštěné kolem
dolíčky růže co by snad nezvadla
tvého hlasu mi zní ozvěna
co nese se zpět
v něžném pousmání
poutáš mě i svou dlaní
co něžně hladit mohou
co šeptají ty lány
co dotkla ses svou nohou
má dívko bez jména.

Když sedíš vedle jsem rád
poutají mě tvé kroky
co prozradí hlas tvých pat
malým rozparkem v bocích
oči máš plné hvězd
vlasy maj třpyt noční řeky
jsi víla bez svého zámku
jsi řasou na svých víčkách
jsi spoutaná červánky náramků
budu paprskem na tvých sklíčkách
tančit s tebou valčík v nocích.

---