Ach, ta mladá generace

„Hele, Pavlo, potřebuju si šlehnout.“

„Jasně vole, máš absťák?“ Smích.  „Ale kde?“

„Nevim vole, co tady v tom parku na lavičce?“

„Vedle tý popelnice?“

Obhlédly jsme celý parčík nedaleko náměstí v centru města. Kromě několika milenců ležících na trávě pod stromy a důchodců čekajících na první jarní sluneční paprsky u fontány se zdál vzduch čistý.

Usedly jsme na lavičku a začala jsem si připravovat nádobíčko. Jehla, stříkačka, desinfekce, ampule. Byla jsem skoro připravená.

„Koukej, jestli někdo blbě nečumí,“ nařídila jsem Pavle.

„Jasně,“ protočila oči, zapálila si cigáro a koukala na kluky.

Jehlička mi prošla bez problémů pod kůži, byla ještě ostrá, včera večer jsem si připravila do školní tašky novou, natáhla jsem píst a pomalu vstřikovala kapalinu ve stříkačce do těla. Ještě pět vteřin a jsem v pohodě.

Dvě vteřiny.

Vteřinu.

„Slečno, co to děláte?!?“ Nade mnou stojí nejmíň osmdesátiletá babka a rve mi jehlu z ruky.

Očima hledám Pavlu, ale ta je v nedohlednu, baví se opodál s nějakým klukem.

„Au!“ křičím, „nechte mě bejt!!“

„Vy si pícháte nějakej heroin!! Policijéééé..!!“ Ječí na celé kolo.

Párek mladých milenců nedaleko na dece, zabraných do své lásky, zvedne hlavu a pozorují co se děje.

Uklízím spěšně stříkačku s ampulí do tašky. Musím ještě počkat až mi přestane téct krev z ruky.

„Baba,“ myslím si, „budu tam mít modřinu jak mi chtěla vytrhnout jehlu z ruky. Zas si tam nebudu moct šlehnout nejmíň tejden.“

Chci se zvednout a rychle odejít, abych nebyla příliš dlouho středem pozornosti. Babka je však rychlejší. Postavila se mi do cesty, na pomoc proti mně je jí slabou ochranou deštník a hůl.

„Policijéé!! Kde je kdo?!? Tady je feťačka!!!“

Nevnímám upřené pohledy lidí v parku na místo, jehož jsem středem pozornosti, tam někde mezi popelnicí a lavičkou.

Přichází mladý strážník v uniformě od městské, v ruce si nese koblihy.

Asi oběd.

„Co se tady děje, mladá paní?“ snaží se sjednat pořádek.

Babka hned chrlí tu novinu: „tady ta mladá, podívejte se na ní jak vypadá, teď si tu píchla heroin nebo co. Feťačka…!!!“ skoro se zalkla vztekem, vykulené oči, brunátný obličej, sotva popadala dech.

Dávám si pramen mastných vlasů za ucho. Mám chuť na retko. Jo, zapálit si takhle dobře ubaleného jointa před tím šaškem s koblihama, to by bylo! Usmívám se. Chuť na cigaretu se vrátila.