Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seProcitání
24. 07. 2003
2
0
732
Autor
Martagon
Procitl jsem z temnoty
a do očí
mi vnikla
ostrá záře lampy.
Rozplakal jsem se.
Procitl jsem z úzkosti
a před sebou
jsem spatřil úsměv
na tvářích rodičů.
Ulevilo se mi.
Procitl jsem ze sna
a po mém boku
ležela pod zmuchlanou přikrývkou
krásná nahá dívka.
Byl jsem šťastný.
Procitl jsem
a kolem mne
nebylo nic
nic než nekonečný prostor.
Necítil jsem nic.
Čéče ty ten život bereš nějak hopem...narodit se, naučit se něco od rodičů, rozmnožit se a chcípnout. Skoro jako ze zvířecí říše. Tohle by šlo propracovat i trošku lépe, ale má to taky něco málo do sebe.