Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNestačí dech
Autor
Tristram
Jíst a spát a modlit se a čekat na zpověď,
od faráře v zákristii dostat odpověď – "Zdrávas María, Otče náš."
Věčné světlo plá a srdce nezná kamene,
proč se tolik ptáš, když stejně znáš hříchy mé a baldachýn nade mnou rudě plát.
REF:
A na bílém stole, již spočívá krev. A šaty jsou dole a neslyšíš řev,
co rozrývá lásku a rozbijí led, mít na čele vrásku a jenom pár let.
Vůně čpí a z oken padá soumrak světelný,
proč má člověk žít, když bývá neprozřetelný, tak zabodni nůž a sobě ráj, zapověz.
dřevo starých lip, co skrývá tóny žalostné,
bývávalo líp, když zněly písně milostné, teď prokletý hřích v sobě máš.
REF:
A na bílém stole, již spočívá krev. A šaty jsou dole a neslyšíš řev,
co rozrývá lásku a rozbijí led, mít na čele vrásku a jenom pár let.
Co Bůh Ti dal a Satan schválil,
rád sis vzal a moc sis chválil–teď nad sebou máš, železný kříž.