VÝSADEK

Byla už tma, když šestice mužů v uniformách nastoupila do tmavě natřeného letadla. Vrtule motorů již byly roztočené a hluk motorů se monotónně rozléhal letištní plochou. Byla jasná noc a měsíc v úplňku. Občas přes něj pomalu proplul mráček. Nikdo z těch, co nastoupili do letadla,  atmosféru měsíční noci nevnímal. Myšlenkami každý byl zcela jinde. Měli před sebou začátek akce, která se pro ně může stát osudná.

  Motory zvýšily tah a letadlo se dalo do pohybu. V jeho nitru vládlo mezi šesticí mužů ticho. Každý byl zabrán do svých vlastních myšlenek. Za několik minut se letadlo vzneslo do vzduchu.

Major Marcel Degail, který byl jejich velitelem, pohlédl postupně na všechny ostatní. Po řadu dlouhých měsíců s nimi prodělal náročný výcvik výsadkářů. A teď nadešla ta chvíle, kdy mají prokázat své schopnosti v bojové akci. Jak asi obstojí?

 Stejnou myšlenkou se zaobíral i Alain Marttel. Těšil se a zároveň měl obavu z toho okamžiku, kdy opět stane na půdě okupované Francie.

Jean Anyz vytáhl foukací harmoniku a začal do ní foukat. Za chvíli se vnitřkem letadla linula příjemná melodie, aby se poté ozvala melodie francouzské hymny Marseillaise. Ostatní si ji začali pobrukovat a nakonec i zpívat.

„Přece neletíme na funus,“ řekl Anyz.

„Doufejme, že ne,“ ozval se seržant Jacgues Beraud.

„Když tak Němčourům,“ pronesl Pierrot Lafont.

„Jo. Trochu jim zhořkne naše sladká Francie,“ přidal se Alain Marttel.

„Zdá se, že máme tolik nadšení, že bychom mohli začít invazi,“ konstatoval s úsměvem Gabriel Mouchott.

„Pro začátek by stačilo vybudovat předmostí,“ mínil Anyz.

Major Degail se jen mlčky usmíval. Věděl moc dobře, že nervy všech potřebují trochu uvolnění. Opět zazněl zvuk foukací harmoniky a zdálo se, že napětí polevilo.

   Za nějakou dobu letadlo přeletělo francouzské pobřeží. Zároveň se ozvalo několik ojedinělých explozí protiletadlové palby.

  „Tak zhruba za půl hodiny budeme skákat,“ oznámil po několika minutách Degail při pohledu na hodinky.

„Doufejme, že nás vysadí přesně,“ řekl Marttel.

„Jen, abys ty přesně seskočil,“ rýpl si Anyz.

„Buď  bez obav.“

  Čas plynul a všech se opět zmocňovalo napětí. Do seskoku už zbývalo jen několik minut, když se ze zadní části letadla ozvala palba zadního střelce.

„Zatraceně! To je noční stíhač!“ vyhrkl Lafont vztekle.

Všem ztuhl výraz v obličeji. Několik málo minut před cílem bylo letadlo napadeno německým stíhačem.

„Zalehněte na podlahu!“ vyhrkl vzápětí nato major a sám také tak učinil. Přitom se znovu rozštěkaly kulomety zadního střelce. Pak se ozvala velká rána zprava, při které se ve vnitřní straně trupu objevilo velké množství děr.

„Dostali jsme zásah do motoru!“ vykřikl na ně jeden ze dvojice pilotů.

„Rychle musíme skákat!“ zvolal Degail a otevřel dveře v trupu. Letadlo se začalo naklánět na stranu. Jeden po druhým se okamžitě vrhal otvorem ven. Major skákal jako poslední. Několik vteřin padal volným pádem. Zároveň postřehl vysoko nad sebou šlehající plameny z letadla, které ostře klesalo k zemi.

  Padák se mu bezpečně otevřel a on se začal snášet k zemi. Pod sebou v měsíčním světle zahlédl vršky padáků ostatních. O chvíli později se v dálce ozval výbuch. Pak daleko v krajině zahlédl ohnivý výbuch. Zrakem se pátravě zadíval pod sebe. Po levé straně se rýsovala nějaká stavení. Pod svýma nohama žádné střechy nezahlédl a zanedlouho se dotknul země. Byl opět ve své vlasti.

KONEC PRVNÍ ČÁSTI