Mysl

Má teta nemluví!- Je totiž němá.

Anebo je to taky tím, že žádnou tetu nemám.

Hluboko, daleko a ještě dál

Vnímám svit Měsíce,

hladím ho na líce

a čekám

a chci k němu dál.

Nesmrtelnost, třpyt a zář v horečce bezedné hlubiny

Děti kamenných jeskyní

                                          zapalují oči noci

Mihotavý pohyb v pralese minulosti

a černé pruhy mezi temnými stromy. A ty oči!

S dvěma černými pařáty proletíš do hlubin noci,

za smrtí, za životem, bohatstvím, láskou a slávou

Propluješ mezi klamy a tam: ---

    Za nimi zelená hlubina, třpytivé cvočky

          a dál: .........živé ticho

                              temná zima

                              mrtvý život

                              zklamaný svit

A dál, a  dál, a ještě hloubš

                      až do temné noci.

Zeleným listovým po tváři hladí

                      stromy za pomoci

                                 svých lidských kořenů

                                 svíjených v křeči

Zachraň nás Ježíši!

Jsme tvoje děti!

Nikdo to neslyší v zelené hlubině, v podmořské horečce

                                                                                s černými nehty

Po křtu se vyrojí děti svých dětí

Po Ptáku ohnivém zbude jen smetí

Po smrti život je, smrt za životem

                                    Na tvářích dětí s víčkama pod ohněm

                                    hádám římskou ukrutnost čekající na déšť

    Na déšť rodící vláhu po dlouhém suchu, po dlouhé noci.....