Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSrpen onehdá s babičkou na Dlouhé louce nad Duchcovem
29. 07. 2003
11
0
2307
Autor
Bebitka
cestou ke studánce
plivance po šťovíku
sázíme na pěšinu
jak panna Marie svý dávný slzičky
jinde mi tráva nevoní
i nasušená pod polštářem
a v malém nádobíčku čaj ze smrčí
co nikdo nechce ochutnat
zmožené vážky křehnou létem
křídla jim vadnou, i vosí pas
v dlani co poklad nesu
krovky inkousťáka (suchý mě nekousne)
já sama v XS velikosti
na louce zelenavá kolena
a krávy zkouším nakrmit
koláčem s borůvkami krájeným na ovečky
Pěkné. Avšak... jak pana Marie svý dávný slzičky...
pěkný kontrast, ale... když jsi ho pak už nikde nezopakovala, začal se mi zdát... nějak samoúčelný nobo vypočítavý...
*t
drfaust: slzičky panny Marie se říká tý kytičce (okvětí má bílý ťupky: když šla p. M. za Ježíšem a plakala, tak se její slzy zachytily na květech)... a tam jich kvetly mraky... tak proto :-)
Jojo... chápu. Já mluvil o rozdílu mezi:
svý dávný slzičky vs. své dávné slzičky :-)
Pišta_Hufnágl
02. 08. 2003
občas je mi vytýkáno, že senilním, protože se mi líbí roztomilé hezké věci, že si přivolávám vzpomínky a nemám drsné sny. Takže jsi mi přičarovala vlastní minulost a já si spokojeně broukám někde v dětství o prázdninách a tvá slova mne hladí vánkem voňavým.
hvězdičkovatým děkuju :-)
djPes: přála bych ti aspoň jedny prázdniny zrovna tady... a děkuju