Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTvá zeď a Tvé dveře
Autor
WiruZ
(více než tisíce anonymních oken paneláků.
Jo - je to pláč
co sem nepatří)
Stoupáš si vedle mne
snažíš se dosáhnout,
vzhůru na kamínka.
Den co den
někdo tě sráží.
Však věř, že vítr nemá tolik sil.
Snad ani mé paže.
Vlastně to nejsou kamínka
(i krb by postačil)
po čem se sápeš,
i když je ti zima.
Tam na poličce kde leží kelímek s voskem,
dýně napíchnutá na ostré tužce.
Sápeš se, snažíš dosáhnout
na zrcadlo.
Jako v té pohádce o Alence
možná čekáš, že tě pozře.
A ono ne a ne.
někdy se vídáš
a pro samou radost rozdáváš
okolo sebe,
což ti pak nestačí pro teplo,
vlastní duše.
Proto aby ses zpříma postavila
pohlédla si bez zábran do oči
a nahlas řekla:
"Jsem krásná a miluju se"
bez špetky narcismu.
Stoupáš si vedle mne
a pořád se snažíš.
Den co den,
ale padáš zpět.
Někdo tě neustále sráží.
A kdo jiný než ty sama by to mohl být?
Možná aby sis nemohla říct,
pravdu do očí.
Už i Nice za tebe prosí
modlí se.
Nechť první slza zrcadla - tančí v té hloupé kavárně (Sfinga)
waltz.
Navždy sama,
bez tebe
Nenech se přemlouvat a poleť se mnou balónem
kolem Světa.