Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte senavěkovská
Výběr: hermit, Albireo
14. 08. 2003
18
0
1925
Autor
unseen
ustel mi, lásko, k sobě
ustel mi hnilobou
sladce se leží v hrobě
když němá ústa zvou
ustel mi, lásko, v květech
ustel mi prachem svým
po všech těch chladných létech
těžko se proměním
stelu ti, lásko, tiše
stelu ti provazem
není, kdo by tě slyšel
z lůžka už voní zem
ami, že ty jsi zasel sosal prokleté básníky vracející se z absinthovýx dýxánků? :o)=
...ach.. jen vzpomínka na Egypt .-)
taková mimovolná :)))))) chtěl jsem říct, že i tahle báseň je skvělá, ale ... pořád ta samá slova na pochvalu. Kočka jest rodu královského, tak jestli chvály královské bojíš se... protože ta tě čeká od Imhotepa! a sláva.. i když... ale to nám zas tak nevadí.. až posmrtně. :)
ale jo...i morbidni obcas oslovi....libi se mi tvuj styl, rytmus-rym...
tipek:-)))