Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLoutka
16. 08. 2003
7
0
1356
Autor
POMNĚNKAa
Jsem loutka.
Co celý život hraje divadlo.
Chci uniknout z těch vlasců,
z těch dlaní...
Jejich dotyk mě tolik pálí.
Nevím v co doufám.
Možná,snad,jednou...
Sním a bojím se.
Bojím se toho ohně
do kterého právě hledím.
Co když mě spalí?
Co když mi ublíží?
To už nebudu ta loutka
co si hraje na schovávanou...
Přestanu se bránit,
a vzlétnu k oblakům.
Budu jenom prach.
Bojím se toho ohně
do kterého právě hledím.
To už nebudu ta loutka
co si hraje na schovávanou...
Moc hezké verše, fakt.
Celek působí jako úvaha o nevěčnosti. (v tom slůvku nechybí - ď )