Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOdešel jsi
19. 08. 2003
4
4
2100
Autor
Terry
Nic není jako dřiv.
Jsi pryč.
Vážně jsem ti byla tak lhostejná?
"Napíšu ti, zavolám ti, přijedu..."
Jsou to jen pouhý fráze,
ale mohl jsi je řict
a ne jen:"Měj se"
a pak navždy odejít.
Vím, nejsme v románě pani Steelové
a vztah na dálku nemá cenu,
zvláště když doma máš
děti, ženu...
Chvílí pár, které jsem s tebou strávila,
sežralo nenávratně časové propadliště,
ale někde uvnitř tě ještě cítím
- celkem jistě.
A teď tu sedím
už nevím nad kolikátou sklenkou vína,
a nesnažím se přemáhat svůj žal,
vše mi jen tebe připomíná
a ač nevěřící jsem, řikám si:
"Bůh dal, bůh vzal".
4 názory
*Bůh dal a Bůh taky vzal - přijde mi to rytmicky lepší...
ale jinak hezká - nejdřív jsem četl ty o 3 roky mladší sestřičky téhle básně... no a tahle už je vážně hezká...
*
Jak jis sama řekla - ohrané téma. Ale určitě není jediné a stejně tak jako ostatní, když se někdo do toho pustí, dá se napsat i u ohraného téma něco nového. tobě se to na jednu stranu podařilo. Je to osbní. Já mám ráda osobní básničky, líbí se mi to!
to časové propadliště ... žere možná ... někdy ... příště ...
takže - pokud je to realita - nech ho to sežrat a jdi o dům dál ...