Kde končí touha.

Kde končí touha s láskou
a kde začíná báseń
kam ztratili se ruce
malující štetci staré obrazy
odhalená ńadra jak strážné věže
před potopou hvězd
jež je pohltí.

A co slza co kane po tvé řase
první letní den ji odplaví
do těsných útesů
řítí se do hloubi
tam rozjasní srdce
svým modrým jarem
něhu uspí.

Tak pojd a sestup z obrazu
svým dlouhým krokem
odhal svůj poklad
co právě ukázal mi vítr
když odhalil tvé nohy
bez šátku prachu
z křehké mlhy.

---