Modrá růže.

Blikající žárovky sálu
osvětlují vrcholky skal
hladina řeky se rozespívá
o vyhlazené kameny staletím
od koupajících se paprsků slunce
se v svítání leskne rosa
na osamělém listu
se schodují čáry s mou dlaní
já uschoval ho na místo srdce
ted hladí mé nitro
na okamžik se mi zdálo
snad byl to sen
když spatřil jsem tu krásu
tanečnice s níž bych tančil
rozkvetlou modrou růži.

Po zaprášených chodnících
toulám se v samotě
snad bojím se tě najít
lásku v mém životě
komu se zpovědět
neohlížet se zpátky
jen bloudím tržnicí
prázdnotou dlouhých schodišt
tím mořem rozbřesku
pít vodu tvých chodidel
sbírat pošlapané lísty jimiž si prošla
ve zbytku mého času
stále hledám tebe
dlań bych ti sevřel nejněžněji
jak rozkvetlou modrou růži.

Kamínek mého srdce
vyprahlého souzněním
zvedni a ulož v podpaží
aby tě netlačil
dám ti můj lístek růže
posloucháš životní příběh
dlouhé sloky básně
vypráví mé tlukoucí srdce
zkamenělým bříškům slunečnic
proplétat se stezkou
věčnosti lásky
najdu já i tu svou
pohled jak krátce kvete květ
k nohám ti jednou položím
rozkvetlou modrou růži.

---