Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRozhovor se samotou
23. 08. 2003
1
0
815
Autor
Viky
Samoto,
mluví k Tobě,
beznadějná duše,
Tvůj společník.
Prázdná a přece plná,
zdáš se,
plno duší,
se k Tobě,
se svými prosbami,
obrací.
Mnoho duší,
touží po Tobě,
když z dálky,
na ně máváš.
Ale já prosím,
jdi pryč,
nech mé srdce,
zahřát.
Já budu Ti vděčná,
dám Ti vše,
jen mě nech,
někoho milovat.
mluví k Tobě,
beznadějná duše,
Tvůj společník.
Prázdná a přece plná,
zdáš se,
plno duší,
se k Tobě,
se svými prosbami,
obrací.
Mnoho duší,
touží po Tobě,
když z dálky,
na ně máváš.
Ale já prosím,
jdi pryč,
nech mé srdce,
zahřát.
Já budu Ti vděčná,
dám Ti vše,
jen mě nech,
někoho milovat.
Eleanor_Rigby
25. 08. 2003
to je moc pěkný povzdechnutí
povzdechnutí ti ale nepomůže jedině drastická a brutální komunikace
Ferdinand3
23. 08. 2003
Ona se mě prostě drží zuby nechty, jediná komunikace je pro mě právě to psaní...a o čem jiném psát, než o tom, co mě trápí,
třeba to někdo pochopí....