Konec začíná

      Vzorným rodinám

svíce dohořela

a s ní Marsův rudý vztek

       A jen vzpomínám

na mého archanděla

co mi tenkrát sbohem řek

Slunce zhaslo oči své

    září jen barvy večera

       vše je tak bláznivé

mráz, teplo, vítr, nádhera

Najednou zhasly i oči tvé

      zhasly se sluncem nade mnou

      radostí nad slunce zářivé

staly se konce příčinou

        hrají nám housle ticha 

a zlaté stromy odívá pýcha

    Chlad omámil zemi

svým zmírajícím dechem

vše rázem spí se spěchem

    mně spát nechce se mi

Vše bude tiše spát

        a já budu zimy host

    vichru teskně naslouchat

Slunce půjčilo stromům

nebeské zlato na věčnost

aby život temným dnům

naposledy rozzářily

   ,,Já slunce obdaruji vás

     budete se zlatit listovím

 říkám svit'te nebot' odcházím 

   vždyt' přijde temný čas"

  Září tedy oni

           vztekem Marsovým

    potřísněným listovím

    a vichr jimi zvoní

             ***

Ty housle dávno už nehrají,

barvy ve vichru zsinají.

Za rok zazáří slunce pálivé                                                                                                                                   a s ním,doufám, i oči tvé  

            možná se zastaví archanděl,

co mi mé štěstí odepřel

...a vy mrtví klidně spěte

nevzbudí vás mrazy

      hrdé stromy neumřete

 mráz vás neporazí

        ...všude bílo   

    poslouchám hřbitovy

vichr, mrtvoly a vše, co zbylo

            Kdo mi odpoví?

        Kde je to zlaté listoví

 tančící v barevných hrách

 spí. už mi nic nepoví

        zima překročila           

                                         práh

   Marsova svíce dohořela

         vzorným rodinám

  jen poslouchám sních a hřbitovy

holoubky z věže kostela

   hodinu, kterou jsem proklela

            Nic mi nepoví.