Taková velká Prdel aneb kdy je cenzura prospěšná

Kdysi, už je to hodně dávno, bylo mi tenkrát něco kolem dvaceti, jsem přečetl od J.R.Picka takovou zajímavou povídku o tom, že kdesi nedaleko takovýho malýho Městečka měli takovovou zajímavou horu, co vypadala jako taková obrovská Prdel.

Mezi pravidelné kratochvíle všech obyvatel Městečka patřilo vycházet v dobu, kdy nad touto horou zapadával měsíc, ven. Pozorovali tu krásnou podívanou a ve chvíli, kdy zmizel měsíc přesně uprostřed, jásali a volávali  šťastně: " sláva! ... zase jeden měsíc v prdeli! "

Vzpomínám si dobře, jak jsem byl tenkrát, téměř v mdlobách, přistižen rodiči při čtení této povídky a pamatuji se stále na obavy zračící se v jejich tvářích. 

Tato nemravná povídka na mně zanechala tak nesmazatelné stopy, že s jejím uveřejněním dodnes nesouhlasím.