Kouzelný sen

Jednou jsem v lese potkala vodu,

zeptala se mě, jestli znám nudu.

Řekla jsem jí, že nuda je všude

ona však na to jen - se mnou nebude.

Začala kolem mě bláznivě tančit,

mé bosé nohy jí nemohly stačit.

Pramínky jejích průhledných vlasů,

nádherně zářily v slunečním jasu.

Konečky mokrých, ledových prstů,

stékaly po mě tak, tak jako z mostů.

Tiše se nořily do mého těla,

já jsem to snášela, já jsem to chtěla.

Náhle se nad lesem vyhoupla duha,

vidíte i pro ni voda je sluha.

Z té velké nádhery hlava se mi točí,

voda už zalila i mé velké oči.

Blátem se stala teď cestička prašná

a já jsem byla tam, tak strašně šťastná.

Ležela jsem znavena v zeleném mechu,

voda už byla i v mém horkém dechu.

Pevně mě objala v náručí, ve svém

a já se vzbudila - byla jsem v lese.

Od teď už můj život nebude nudou,

vždyť já jsem dnes v noci tančila s vodou.