Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO pomíjivosti
08. 09. 2003
9
0
2369
Autor
Lancelott
Vyhlašuji pátrání
Po radosti a mládí
Život v dáli uhání
Jak splašený pádí
Osiřely moje touhy
Uschly květy ve váze
Trvalo to moment pouhý
Sny shořely na saze
Sny přece nikdy neshoří...- jsou skoro to jediný,co nám zbyde,když už jsme úplně ztracený,aspoň já mám někdy ten pocit,že sny(i když nereálný) mě držej nad vodou.
Jinak ta druhá sloka se mi fakt líbí.
Jen_Lípa: Vzpomínky. Zbyly vzpomínky, ale ten pocit, být zase dítě, ten se mi jaksi nevrací...a zkouším to často...usilovně...
Naděje jak Fénix vstáva z vlastního popelu a touha vyklízí srdce jen proto, aby udělala místo touze další - takoví jsme.*
První sloka trochu kostrbatá, ale ta druhá to vynahradí, moc působivé, zasloužíš si upřímný típek