Naše silueta

Klepu popel do květináče.

Bojím se zhasnout,

to pro stíny v odrazu

z.r.c.a.d.l.a.

 

Chybíš mi

Chybuješ

Chybuju s Tebou

 

S Tebou....

 

Uhání mi myšlenky...

Daleko, jak divoké klisny

při úplňku.

 

Pochopíš to?

Pochopíš mě?

Chápu Tě?

 

Filosofie či každodennost?

Rovnodennost.....

Jsi barva na mém obrazu.

Jsi kapka na mém odrazu

(na vodní hladině)

 

Jsi něha co bolí

Jsi bolest co hladí

 

Kdepak asi jsi teď? Kdepak jsem já?

 

Duchové mi chodí pod okny

Pozorují moji siluetu

A venku prší

(nebo protejká hajzl)

 

Obrovskej komár v rohu mého pokoje

S.CH.O.V.E.J. mě u sebe....

Už jsem psala líp.....

---