Největší zrada světa

Když ve vlhké trávě krčím se pod nebe

voňavou vzpomínku k sobě přivábím

všechno se zastaví, já myslím jen na Tebe

obléknu svět svým živým hedvábím.

Kdo lásku Tvou mi zaručí?

Proč věřit mám, že octneš se v mém náručí?

Ona poradí Ti, nápoj s jedem slej mu

a já už Tě vážně nikdy, nikdy neobejmu.

Však za svoji hloupost pykat nebudu

má vášeň dobude nezdolnost Tvou

a pro na světě největší ostudu

jen všechno zlé zbude za Tebou

Kdo půjde pak za námi?

Kdo bude nám rakev nést?

Když inkvizitor z Tebe přiznání vymámí

pak půjdeš do nebe prachem svých cest