Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sefatamorgana
Autor
zu_zík
Fatamorgana
Světlo, hořící louče prorážejí tmu.
“Čarodějnice, upalte ji!”
Hranice, kouř oheň, křik.
Smrt – dnes a denně.
A proč ne? Proč jo?
Hyeny hodují na umrlci, ještě se hýbe, cuká se,
stříhá ušima – sem a tam.
Něco tu voní. Bábovka – mramorová.
Zvoní! Skomírající zvonek pluje na obláčku.
Bílá pára zčernala. Dusí se, kašle, polyká slzy.
Smutek, bolest hlavy, bolí jako střep.
Rozbitý hrnek – krvavé střepy. 10 let smůly.
Nevadí – slepíme.
Žijeme jen jednou, tak si to musíme užít.
Umíráme ale víckrát;
dřevěná rakev – kamenná urna.
Popel – zaprášený krb. Dřevo praská.
Kočka sedí a zavírá oči.
Usíná?
Ne, má devět životů.
Žije!