Kam jsi odešla, mami?

Hm... Hm... Hm... To je jediný, co k tomu mám... Možná z toho "hm" pochopíš, co ve mně Tvoje básnička vyvolává...

hm, hm, hm...ano

3/5+T hodně silné.....:(

No, pokud si přečteš mou povídku Okno v druhém patře...zobrazí se asi za dva dny(už jí mám v editaci), zjistíš, že to s tou květinou nebude tak jednoduchý...děkuji

díky,díky barbar-napsals to celé moc hezky, ale necítim se nějak vina za to, že sem tohle cítila, že nechci aby to tak bylo...protože jsem dcera a která dcera by to tak necítila?ačkovliv je to její život samozřejmě...

děkuji... taky si myslim, že posledních pět řádků je jediných co se daj ocenit, ten zbytek...však víš-výkřik redhot-v pohodě-e-e-ee, nadhled už sem získala Evička-taktak, uprostřed emocí..uprostřed života...

Snad nechceš být taky jenom člověk? Jsi MATKA! (a že bych já byl šroubek?) Jak můžeš žít svůj život lidský? (jsem tu já a budu vždycky!!!) Chceš milovat jak já? Tak to teda NE! (milovat můžeš! Však vždy jenom mne!) Já matku miluju i když mám lásku velkou však ona má lásku jistě jemnom jednu (tu nedám, radši si na ni sednu) má MNE a co jí může chybět? jen ve mě se může pořád vidět. (Jsem MAGOR? Zdám se Ti být blbem?) Jsem tvůj syn!!! A tak tu spolu budem!!! DOČASNĚ? NAVĚKY? JAK???? Bát se je lidské, láska a nenávist jsou jen dvě strany jedné mince...... a podobný bláboly..... básnička je pěkná a byl bych rád, aby se nikdy netýkala mne, tebe a ani nikoho, ale to nejde, protože se týká. BARBAR*

*/*

Tohle asi chápu. U nás to byl totiž otec. Jo, jde mi z toho Tvého výkřiku mráz po zádech; umíš to napsat dost živě. Ale možná Tě můžu přece jen trochu uklidnit: u nás to sice právě dobře nedopadlo co se týče celistvosti rodiny, ale nakonec všechno zapadlo do jiných, taky né úplně špatných kolejí!*

už nekřič...

Těším se, až uběhne nějaký rok a ty, pokud budeš tvořit, napíšeš tuhle báseň znovu. To je příslib síly. A za ten ti dávám tip.

Tak tomu říkám živý výjev z života.

musim říct, že tohle je to nejsyrovější co sem kdy napsala, žádné čekání na odeznění pocitů... a to jsem ještě nic nevěděla, co přišlo o pár hodiny později....:(((((kdybych napsala další, už bych jí nemohla oslovit jemněji než Ona...

Nešetři nadhledem...

...a časovým odstupem! Život je někdy hodně drsný! Uprotřed emocí!***