Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSvatba
03. 10. 2003
5
0
1296
Autor
Minstrel
Chlapec oděn v tmavý šat,
dívka v bílém, která květy svírá,
láska ta si nevybírá,
chlapci jde se dát.
Chce se jí plakat i smát,
svoboda se samotou zmírá,
věčná láska a šťastná víra,
kněz jako kat.
Růže co ruce trýzní,
lásko první polibek mi dáš,
po dlaních stéká krev.
Po něze ještě chvíli žízni,
pak se mi odevzdáš,
zabuší hlína na rakev.
dívka v bílém, která květy svírá,
láska ta si nevybírá,
chlapci jde se dát.
Chce se jí plakat i smát,
svoboda se samotou zmírá,
věčná láska a šťastná víra,
kněz jako kat.
Růže co ruce trýzní,
lásko první polibek mi dáš,
po dlaních stéká krev.
Po něze ještě chvíli žízni,
pak se mi odevzdáš,
zabuší hlína na rakev.
Pěkný sonetík. Chvílemi až děsí ten rozpor mezi láskou a smrtí, mezi tím, co se může stát . . . Ale asi to bude tím, že je to dobře podané, takže co jiného než . . . TIP.
Dnes v Praze 5 srazil na přejezdu vlak jedno z aut kolony svatebčanů. Bydlím přímo u tratě...
Ta báseň se pěkná, ale dnes bych kritiku nezvládla.
Tak Tip na smíření.