Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSkladatel
Autor
Jokaste
Sálem se nesly klidné, dlouhé tahy smyčců; postupně se přidával klavír a ke konci se ozvaly i tympány. Skladatel si otřel orosené čelo - ne, tohle pořád nebylo ono! Začínal cítit
svíravou úzkost.Už jsou tomu tři týdny, kdy si jej dal zavolat panovník. Tři týdny žil v nejistotě, kdy sluha vstoupí do místnosti jako duch a řekne tu obávanou větu: “Pane, císař vás očekává,” a jemu nezbude nic jiného, než říct: “Nemám to ještě!” To b
yla pravda.Neměl inspiraci, tedy zatím ne. Hodně času trávil v zámecké zahradě, v hluboko zastrčené kapli. Před sebou měl prázdnou notovou osnovu a v hlavě se mu rozeznívaly stovky melodií - pa pa pa pa pa pa, pá pa pá, pá pá pá… Nejraději tvořil za svitu měsíce, ale ten se už tři týdny neukázal…
“Tak dost!” zastavil hudebníky. S tímhle přece nemůže předstoupit před císaře! Zničeně odešel do kaple a hloubal nad svou situací. Skladba pro panovníka mu zajišťovala slušný život a i když jemu samému o peníze nešlo, musel uživit svou malou dcerku. V případě neúspěchu šance na život mizela úplně. To věděl. Na okno kaple začaly dopadat těžké kapky a skladatel sevřel hlavu v dlaních. Pak zpozorněl. Zdálo se mu to, nebo kapky opravdu vyťukávaly melodii? Popadl papí
r…“Pane?” sluha vstoupil do místnosti jako duch, “ císař vás očekává.”
Skladatel popadl partituru a pln nervózního očekávání následoval sluhu do paláce. Císař, obklopen svými bližními, pohodlně usazen, sledoval skladatele tmavýma očima. Poté mu pokynul. Skladatel usedl ke klavíru a pevně sevřel lahvičku dešťové vody. Z nástroje se začala linout nebeská hudba a sálem zněl nekonečný potlesk
.