Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOTEC
Autor
Andulka
-Lehni si na postel a svlikni si kalhoty! Rekl hlasem, kteremu se neda odmlouvat. Pomalu jsem se svlekala. Bylo mi dvanact a bylo mi trapne svlikat si kalhoty pred vlastnim otcem. Ohnula jsem se pres postel…
- Rikal jsem ti, at prineses jenom tolik vajec, aby se nerozbila!
- Rikal
Svih!
- Rikal jsem ti, ze jestli jen jedno vejce rozbijes, dostanes!
- Rikal
Svih!
- Vis za co to mas!
- Vim!
Svih!
Kdyby vedel, jak jsem ho nenavidela. Vzdycky, kdyz me rezal, koukala jsem se mu drze do oci a rikala si ‘nesmis brecet, nesmis brecet’. Nejhorsi byly ty jeho kecy, ktere provazely kazdy vyprask. Musel si totiz vysvetlit, ze me zmlatil po zasluze. Ze to dela nerad, ze ho to boli vice jak me, ale musi me rezat, aby ze me neco bylo. Nekdy jsem to nevydrzela a zacala se smat. Neslo to zastavit. Kdyby si ty blby reci nechal od cesty.To ho tak navztekalo, ze mi mi napalil takovou, az mi rude horela cela tvar. Pak jsem smela odejit do sveho pokoje. Praskla jsem sebou na postel a rozplakala se. “Nenavidim ho! Jak ja ho nenavidim!”
Byla jsem nejradsi, kdyz si me nevsimal.Nebylo to tak tezke, protoze doma byl malo a to malo lezel vetsinou u televize, kouril jednu za druhou a pil pivo z lahve. Kdyz byl hokej nebo fotbal, modlila jsem se, aby nasi vyhrali, aby nebyl zase vzteklej. Trasla jsem se, kdyz prisel domu ozralej, pozvracel mame koberec v obyvaku a ja to musela uklizet. Obcas prisel domu v celkem obry nalade a to ho napadlo, ze by se mel venovat otcovskym povinnostem. Vypadalo to tak, ze mi vyklepal aktovku, prohledl sesity, a zhrozil se, ze skrabu jako kocka. Koncilo to tim, ze jsem do konce tydne musela prepisovat vsechny sesity.
Den, kdy od na Jednoho dne odesel. Sbalil si veci , kdyz jsem spala a byl pryc. Pry si nasel mladsi. Ten den byl pro me nejstastnejsim dnem v zivote! Vsichni litovali maminku, me a tatovi nadavali mu do kurevniku. Zjistila jsem, ze to boli. Jedna vec je, kdyz na nej nadavam vduchu ja, druha, kdyz to slysite od jinych. Byl to kurevnik, byl to ozrala, byl hnusnej, ale byl to muj tata. Jak jsem ho nenavidela, mela jsem ho i rada. Nevim proc, ale mela. Lidi z okoli zacali zvonit na nas zvonek a vykladat mamince jak ji tata podvadel s tou a tou, z te a te vesnice.
Chodila jsem k nemu jednou za mesic. Sedel v kresle u televize, pil pivo z lahve, kouril jednu cigaretu za druhou. Bavil se s mnou a bylo to cele takove divne. Byl to muj tata, ale byl to i cizi chlap v cizim byte. Vzala jsem si od neho cigareu a rekla si o sklenici piva. Dlouze se na me podival a zacal neco o tom jak koureni skodi zdravi….Pak se zastavil, a zacal vypravet o tom, ze se porad citi, jak kdyby mu bylo dvacet. Vzpomnela jsem si, ze kdyby zil s nami, tak me za to koureni prizabil. Ted uz nemuze. Pripadala jsem si dospela a rikala si o drahe darky k vanocum, protoze mi maminka doma vysvetlila, ze on si to muze dovolit. No a kdyz jsem je dostala a mela radost z prvniho kozisku, magnetaku ci alpinek na lyzovani, maminka mi pak vycitala, ze se necham koupit za par supu. Taky mi rikala kolik tata utraci za karty v hospode a za jiny zensky a ze me vlastne o ty penize okrada. Porad mi rikala, at si mu reknu o penize, a ja se desne stydela, a jednou si o ty penize rekla a on mi dal dvacku a ze vic uz nema, a ze mame plati velke alimenty.
Kdyz prijedu do mesta, zajdu k nemu na navstevu. Bydli ted v chatce na zahrade. Porad sedi v kresle, kouka na televizi ze satelitu ,pije pivo z lahve a kouri jednu cigaretu za druhou. Klepou se mu ruce. Je na duchodu a zrovna tak ostatni chlapi co ziji v okolnich chatkach. Zahradky jsou krasne, udrzovane a obcas je v nich nablito. Da si jedno stamprdle a pal vyklada jak je na me hrdej a a jak je rad, kdyz mu poslu pohled. Pak si da druheho panaka a zacne o tom, jak jsem jako holka, nikdy nebrecela, kdyz me 'rezal jako psa'. "Ty si byla vzdycky tvrda jako skala!" Udela se mi divno od zaludku. Mam chut na nej zakricet, rict mu jak jsem ho nenavidela, jaky bych mela krasny detstvi, kdybych nemela jeho za otce... jak brecim u smutnych filmu. Nemohu. Nepochopil by to. Je mi ho vlastne lito.