Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBarvy
10. 07. 2000
1
0
1466
Autor
Kovi
Myslela jsem, že jste barevní,
že nemáte život černobílý?!
Váš strach ulehl pod lucerny
a bez barev zlo ve vás sílí.
Nastala noc a já slunce zatoužila spatřit
a ve dne pak tmou zahalena chtěla být.
S duchy počala se ze zármutku bratřit,
barvy světla nechala jsem dohromady slít.
Ztracena šedost ve vás, milé dámy.
Váš bělostný šarm i černý háv.
Ta pyšnost, co nepoznal ni páv.
Jste špatnými obrazy se zlatými rámy!
Zvracím na vás barvy vlastní...
Však...i černobílost brzy ztratím.
Čtu si postupně od konce tvá dílka. Tohle je nejlepší (zatím). I když, možná je to tím, že to není přehnaně složité. Hodně silné a pravdivé. Poslední sloka tomu sedí.
Prvé dve strofy sú skvelé! ďalej sa mi to už nepáči, ale čo tam po mne :-)