Bechyňský hřbitov

Řady křížů

listím zaváté

a vítr skučí.

Zpívá píseň bolesti –

píseň těch, kteří

v poslední chvilce

ještě doufali.

Marně

                        (Naděje neumírá poslední…)

A tanec srpnového listí

sráženého jemnými kapkami deště

připomíná agónii těch, kteří

v poslední chvilce

zjistili, že nemají víru.

Pozdě

                        (dobře jim tak…)

Dřevěné dveře s pavučinou

zvou k prohlídce kaple.

Je zamčeno.

Další obraz marné naděje umírajících,

kteří v poslední chvilce

ještě věřili.

Bláhově

                        (víra je jen snem bdících…)

A kde jsme my?