Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Ztracené životy

14. 10. 2003
1
0
864
Autor
kallista

Život nám uštědřuje rány osudu vždy v nejkrásnějším období života...

Nedávno mě osud překvapil tím,že začal ničit životy mých přátel.A mě se to nezdá správné...Dokonale se mu povedlo změnit jejich vzájemnou lásku na neuvěřitelně velkou míru nenávisti.Nechápu proč se všichni najednou chovají tak podivně,proč se všechny tak dlouho budované hluboké vztahy ztrácí do podivného víru událostí,kterým sama nerozumím???!!! Nesnáším osud nad kterým,i když si to nepřiznáváme nemáme žádnou moc! Problém není v tom,že bychom nemohli,ale že nechceme.Jen velmi malá hrstka z nás se mu postaví čelem a vzdoruje mu ,až to nakonec vzdá a oni z tohoto podivného souboje vyjdou jako vítězové...Proto bojujte,bojujte za svou lásku,krásný život a nezapomínejte na okamžiky krásného bláznovství kdy jste se cítili NEJLÉPE..........................................PROSÍM!!!!!!!!!
Zina
04. 11. 2003
Dát tip
To je hezký, ale myslím, že každej nemá tu vůli jít proti osudy se zatnutýma pěstma a postavit se mu. Kdo to ale dokáže, je fakt dobrej!

_kxk
16. 10. 2003
Dát tip
Jo jo to znám...taky zažívám..Před měsícem jsme byla skvělá parta a teď se mezi sebou nemůžou vystát..co se to ksakru děje?

nejni to špátný, vlastně je to dobrý. nač pořád bojovat o mír který stejně jednou skončí? někde sem četl že nejde o tu výhru dobra nad zlem ale o ten boj. protože každý zlo se změní v dobro a naopak. co když ale válčí dobro proti dobru nebo zlo proti zlu? kdo má pravdu? není ten kdo vyhraje automaticky špatnej? satan s tebou alenko a zlé pryč. a tip*

Ladyss
14. 10. 2003
Dát tip
Naprosto s Tebou souhlasím, vždycky když to nejmíň čekáš a jsi nejvíc šťastná a spokojená tak se to skoro vždycky nějak pokazí nebo začne kazit. Možná se proti nečemu dá bojovat, ale fakt nevím jedině snad nikdy nebýt šťastná a spokojená. Ale to byl život moc a moc smutný. Asi s tím nic neuděláme! :-(

mé zkušenosti se životem jsou těm vašim podobné jako vejce vejci, podle mě to nejlíp vystihují Murphyho zákony, prostě (a teď budu trochu vulgární) - když se něco může posrat tak se to posere

Sidonius
14. 10. 2003
Dát tip
Že nemáme moc nad osudem? To bych se na to podíval... - - - No, máme i nemáme, jak se to vezme. S válkou v Iráku bych nejspíš nebyl schopen udělat celkem nic, i kdybych se o to snažil, a s tím, kdy a jak jsem se narodil asi taky ne. Na druhou stranu to, jestli budu někoho nenávidět nebo ne, záleží čistě na mě, a to, jestli bude někdo nenávidět mě, také není na mě zcela nezávislé. Když už jsme jednou do nějakých dějů vrženi, měli bychom si v nich umět najíst správnou cestu, a ne se na ně vymlouvat. Ergo: to, jestli budeme nešťastní, záleží čistě na nás. Nolentem fata trahunt.

Peggy
14. 10. 2003
Dát tip
Já sem asi trochu zaujatá. No, asi trochu dost:) Ale líbí se mi to. Docela hezky jsi to vyjádřila. Já mám problém najít pro to slova... Osud je svině. Ale Kallista a panák bechera taky zvednou náladu!

Andulka
14. 10. 2003
Dát tip
...ja verim, ze nez se narodime, sami si osud tady naplanujeme....jelikoz ve stesti a spokojennosti nekdy stagnujeme....a kdyz je pro nas cas rust, tak nam osud hodi do cesty nejakou prekazku...a diva se jak ji zvladame.....a podle toho kolik prekazek potrebujeme...tak je dostavame.....Libil se mi predevsim ten optimisticky konec....A tak hlavu vzhuru...a usmev na tvar :-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru