Jsem „tam“, a nevím

jestli už nejsem někdo jiný

a jestli už nejsem někde jinde.

Toužím být stejná a nebát se.

Tak jako se nebojí oni, ti krásnější

Temná obloha, rozprostřená tak divně

a mraky, ó bože ty mraky,

jako by měly oči

vidí „tam“ spoustu barev

Něha mizí za víčky.

Budu  „tam“

a budu bílá a zrádná

plakat ve svém hrobě

se zvadlou růží bez soucitu

Plň se, slibe neurčený