Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePampeliška
18. 10. 2003
4
0
1699
Autor
Lunka
Malé žluté sluníčko
v trávě sedělo,
na to modré nahoře
stále hledělo.
Chtěla jsem ho utrhnout
a do vlasů dát,
ale tu se ozval
náhle tichý hlas.
Netrhej to sluníčko,
já Tě pěkně prosím.
Vždyť je tu jen kratičko,
žlutou barvu nosí.
Prosím Tě za všechny kytičky
v trávě,
které se na jaře zrodily
právě.
A já řekla: "Slibuji...
...činu svého lituji..."
v trávě sedělo,
na to modré nahoře
stále hledělo.
Chtěla jsem ho utrhnout
a do vlasů dát,
ale tu se ozval
náhle tichý hlas.
Netrhej to sluníčko,
já Tě pěkně prosím.
Vždyť je tu jen kratičko,
žlutou barvu nosí.
Prosím Tě za všechny kytičky
v trávě,
které se na jaře zrodily
právě.
A já řekla: "Slibuji...
...činu svého lituji..."
To je nádherné! Ten Tvůj krásný a něžný vztah ke kytičkám mě moc těší, - díky a obrovský TIP
Na samotném začátku jsem se bál, že bude možná přeslazeno... ale čím dále jsem se dostával, tím víc jsem se za ta své počáteční obavy styděl... je to přelíbezná pohádka plná (tolik potřebné) úcty ke kytičkovým vílám... a tolik, tolik potřebného pokání ze strany lidí... je vážně úžasná...
TIP...a díky!