Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKdyz si plnime kdyby...II.
Autor
Andulka
...aneb o zirani do vsechno a nad vsim :-)
Nebyla jsem clenkou strany, pracovala jsem na viditelnem miste….a tudiz jsem mohla cestovat akorat tak do zemi vychodniho bloku. Pak prisla revoluce a ja jela na sluzebni cestu na jizni Moravu. Zena meho kolegy mu dala za ukol prejet rakouske hranice a vyzvednout z obchodu kafe, ktere s kuponem vystrizenym z novin , bylo zadarmo.
Dojeli jsme do mesta x, jmeno jsem uz zapomnela, pres den zaneprazdneni praci….vecerime v hotelu. Kolega nemuze na pokoj, protoze je tam zamceny nas fotograf s nejakou mladou holkou. Zasnu. Zasnu, kde ten chlap nasel cas najit tu mladou holku, zasnu jak ji dostal na pokoj….zasnu,protoze tak hnusnyho chlapa bych se neotkla ani pravitkem. Jsem unavena….a kolega do me huci, ze si zitra musime udelat tu zajizdku za hranice, jinak by mu zena nedala pokoj, a ze ma ty kupony dva, jestli bych to druhy kafe nemohla pro neho vyzvednout ja, jelikoz jeden kupon plati jenom pro jednu osobu…
Prekracujeme rakousky hranice v rezavem ziguliku a ja ziram s ocima na vrch hlavy, ziram protoze je to moje prvni cesta na Zapad. Ziram na krasne obchody, ziram na krasny veci v obchodech…a je mi do place, protoze nemam ani silink. Protoze nemam nic, co bych mohla za ten silink vymenit. Delam od vyplaty k vyplate.
Konecne jsme nasli i dotycny obchod s potravinami a ja si pripadam jak ta Marenka ze dvanacti mesicku, protoze tu vidim jahody v lednu…a vubec tolik krasnych veci, krasne zabalenych ... stojim s kolegou ve fronte na kasu, v rukou kazdy jeden kupon.
Kupuju letenku do Vidne. Vybiram ten nejdrazsi hotel, v hotelove zahradce to nejdrazsi kafe.Usmivam se do slunicka a na stolek mi spadl cervenozlaty kupon ze stromu.