moto-sraz

Kašlu si kašlu na ten svět. Vychrchlávám brumlavou písničku. O kilometrech, o dálce, o benzínu, o lásce a banditkách.  O tom že všechny cesty začínají velkým spěchem. Spěchám z práce, spěchám k motorce, spěšně balím, rychle vytlačuju motorku z parkovacího místa, snažím se nastartovat a ejhle....nende to. Baterce se nelíbí venkovní parkování a 14 dní neježdění. Chvíli čekám, snažím se pomocí sytiče namíchat tu ideální výbušnou směs a cvrnk.....cvrnk...jooooo....chytla se. Miláček.... Ještě kolem Prahy a nebloudit. U McDonalda na Černým mostě na mě čeká Mary a Ukutys. Stejně budu mít zpoždění. Pozdravení, vyčurat, nekoukat nalevo napravo a jedem. Před náma ještě taková dálka. Snažíme se za světla ujet co nejdelší část trasy, na Hradec Králové, míjíme Chlumec n. Cidlinou s Bikers Crown, na Pardubice, na Olomouc, na Valašské Meziříčí, na Rožnov p. Radhoštěm. Někde v půlce cesty kdosi vypnul světlo a zapnul déšť. Stavíme na benzínce, oblékáme nepromoky, Mary si dává kafe a nanuka. Je mi zima. Tempo se trochu zklidnilo, na vodě to klouže. Už ani nevím jestli jsme zastavili jednou nebo dvakrát. Za chvilku eh...tedy někdy kolem 10-té hodiny večer nás přivítalo Zubří, myslivecká chata a teplíčko z těch nejbáječnějších a nejnádhernějších kamen, jaký jsem kdy viděla. Páteční noc byla skvělá, hrál nám Záviš, po místnosti voněl gulášek a párky a tekutý svetry jménem slivovice hřály i tam kam se horko z kamen nedostalo. Nej nej byla předzvěst proježděného víkendu předemnou...

Víte co se stane když Jawě dojde benzín? I na rezervu? naklopíte ji na stranu, zvednete a jede se dál.... asi na výpary nebo co.... Po 10-ti dalších km se ovšem musí někdo sebrat, sehnat flašku a zajet k benzínce pro další žrádlo pro hladovou českou bestii. Jawa by tudíž nikdy neměla jezdit sama. Ta Simova jawa by už vůbec neměla jezdit sama. Když jí takovýmhle způsobem dojde benzín a nějaký do ní nalejete, může se stát že ve dvou jak magoři běháte po jakési cestě, ve tmě, zimě, s haldou svetrů, kůže a nepromokem na sobě a snažíte se ji roztlačit. Pak čistíte svíčku.... vyměňujete svíčku, opět běhací rozcvička (mimochodem výborný tréning, kdyby na vás náhodou přišla zácpa....z toho by se prostě jeden pos... ) a nakonec to chytne, aby přesně v okamžiku kdy nasadíte přilbu, uložíte všechno nářadí a zapínáte bundu znova chcípla....

to byla takhle sobotní půlnoc a my jeli ze Zubří do Trnavy a zpět, vezli jsme kamarádku slovenku domů. Jak vidno, moravské benzínky v noci spí. Na poslední chvíli, protože zavírají, koupíte 15l kanystr, natankujete co to jde a snažíte se rovným dílem podělit dvě hladové jawy. Těch posledních 40 km přece musíme zvládnout. Většinou to dopadá tak, že jedna jawa (simova) dostane sotva 2 litry a ta druhá zbytek. Zuzika posíláme napřed, nemá cenu aby čekala než rozpohybujeme Simovic potvoru a zbytek trasy jedeme ve dvou....tedy těch dalších 15 km než necelé 2 litry znovu zaúřadujou a benzín opět dojde :-))))). Kdesi v Lidečku je mužskej, co má doma starou CZ a v ní žádnej benzín, má krásný oči a rád by si jednou koupil enduro. Do hájovny jsme dorazili cca ve 2 ráno.