Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVše co mám
24. 10. 2003
1
0
933
Autor
Spoon
Pod městskými záhyby
girlandami z kamene a špíny
pomníky demenci i lásce
kousky mechu na kočičích hlavách.
Bojuje o život dvanáct kultur
snad
o velikosti jogurtových kelímkůs pošetilostí
nabubřelé plísněa natvrdlého chleba.
Nad nimi zatím praská bublina
plná
života skrz tlustou čočkujistě nerozbitnou, ach antireflexni
misku plastikových broskví.
Vše pod klenbou neomylné
vanilkové zmrzliny
pomlaskávající ve svém aktu tvoření
všeobecně přeslazené nevědomosti.
A kde je respekt rozumu
zlá
ruka bortí plizlou všežlutostokenní tabule a neleká se
pohybu jenž uzavírá epochu
víčkem ve
smíru slevněných aluminiových hvězd.
Ano, vesmír je skutečně béžový, ale opět to strašlivé prokletí první sloky. Zmáčkneš klávesu - objeví se písmenko, tak tomu opravdu je. Čím vícekrát ji zmáčkneš, tím více písmenek se objeví. Zmáčkneš-li různé klávesy objeví se různa písmenka.Tolik k samotnému psaní.
Jinak ta první sloka je opravdu skvělá, je v ní všechno potřebné, jen ten chuťový ocas... :-)