Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLet It Be
26. 10. 2003
14
2
1956
Autor
bota
Padá koule prostorem,
na louku rozkvetlou divnými čísly.
Hladina prudce stoupá,
žíly mi praskají teplou krví,
napětí je nedýchatelné.
Tři zlaté panny letí modrem,
proměňují ho v cudný žár.
Maskovaní orlové lyžují v oblacích,
chladíce křišťál svými pery,
mučí svou chromou oběť.
Koule se vzpírá,
trhá plátno nekonečna.
Dech náhle zatuhuje,
zvony bijí kolem čtverce,
panny vykřikují rozkoší,
tři orlové opět číhají nad oblohou.
Leží kostka na stole,
údy se opět uklidňují.
Srdce zvonu ustalo bíti,
ženy vítězí nad smrtí,
orel padl k zemi.
2 názory
pouštní_kočka
20. 10. 2004Nicollette
11. 10. 2004
směj se těm co ti dali tip a neví jakej seš genius, už budeš jen horší, ale to nevadí...
hippiesanda
07. 10. 2004cup_of_tea
14. 09. 2004Augustin_Šípek
31. 10. 2003Morbid_Pimple
27. 10. 2003Bizkitfreak
26. 10. 2003
drrrrseeej kluku ¨hážeš docela solidní obrazy a stává se z tebe přesně ten typ básníka kterej žeru, slušně ses rozjel ! * * * *