Chladnou hlavu #15: Láska je pes

Smutné...Ale to se bohužel stává.

je to vážně ze života, dokonale lidský... až z toho mrazí *

Zdá se mi to, nebo se tahle vyjímá opravdu tak moc...každopádně jak člověk toho chlápka trochu zná... a ten kontrast k počátečním povídkám... stejně jako i u předchozí se ta vážnější poloha dost zamlouvá, což je co říct, protože většinou pro to není moc cit :-). Tady se to ale ještě tak akorát kloubí s tím celkovým pohledem... abych pravdu řekl, zase se u tvých povídek tak nebavím, ale ten přístup se mi moc líbí...

Zkusil jsi někdy elastické prostěradlo? Docela to pomáhá, to co má být dole tam zůstane.. Jenže jednou to stejně musíš vytáhnout.. stejně jako city.. Michvolka: teď a mockrát? Pak jsi odvážný jedinec mimořádné psychické konstrukce.. obyčejného člověka rozchod s milovanou osobou rozloží na kusy.. kousíčky.. titěrné, které si přejí být rozneseny větrem.

Smutná a pěkná. Něco podobného jsem teď zažila mockrát, ale povím ti, není lepší být ten kdo musí jedince opačného pohlaví odmítnout/tat, zvlášť když to jsou přátelé. rozhodně ale dávám tip. S Tvýma povídkama to je vážně těžký, člověk to moc prožívá. Zvlášť když je teď čtu odzadu :))

Ty jo, ... moc se mi to líbilo... Je tof akt povídka ze života, reálná a čtivě napsaná, zároveň dojemná tím, jak je opravdová.. *T*

skvělé******

pekne napsany, pekne. ale stejne je tam na muj vkus spousta srackovity vyplne

Jo, Rimmere, rozmazlil a můžeš za to i Ty. ;o) Nejni zač, je to Tvůj um. ;o)

K této povídce se moc rád vracím ... ovýběruji Ti ji, je úžasná.

Dero: Tak ty už ses taky vrhl do redakce, jo? Já bych takovou zodpovědnost asi nevydržel :) Dík za výběr. Kdybych sestavoval hitparádu svých nějtěžších okamžiků, momenty z týhle povídky by se drápaly do čela...

Rimmer: Lid musí mít koho kamenovat ... ;o) Právě proto se k té povídce vracím. Je silná a ty pocity z ní jsou cítit ... a část: "Byl to ten nejbolestivější zvuk, jaký jsem kdy slyšel. Poslouchal jsem, jak moje dívka pláče ve zvýhodněném tarifu." je neskutečně výmluvná a emotivní. Jinými slovy - nezapomenutelná. Nebudu Tě tu moc chválit, od toho máš jiné, já jsem spíše skeptik, co se kvality děl týče, ale tahle povídka patří do zlatého písmáckého fondu ... eh, dost. ;o) Hodně zdaru do budoucí tvorby a štěstí v životě Ti přeji.

To mě zaujalo: Co myslíš tím skeptikem?

Asi jsem se špatně vyjádřil, ale měl jsem na mysli to, že spousta krásných slov, neotřelých obratů a metafor, nad kterými se ostatní rozplývají, mě nechává zcela chladným, pokud nedokáží vyjádřit byť i základní myšlenku. Stejně tak mě spolehlivě dokáží odradit gramatické chyby u povídek (a tím často propásnu skvělou myšlenku), logické lapsy u fejetonů, nezralá forma haiku, prostá hra na city (a tím myslím zejména soucit) u některých děl a tak vůbec ... jinými slovy - není lehké se mi zavděčit. Proto Tě rád čtu. Vyjádříš myšlenku s obdivuhodnou lehkostí a obdivuhodným stylem. Navíc nutíš čtenáře přemýšlet, v povídkách sem tam nadhodíš naprosto perfektní hlášku, která, když si ji člověk uvědomí, dokáže omráčit: Přistoupil jsem k inkriminovanému automatu a prohlížel si tlačítka. Možná nemusím mít pořád horkou čokoládou s cukrem a s mlékem navíc. Možná... Vhodil jsem do zdířky pětikorunu a stiskl jediný čudlík... Na to se nedá moc říct. ;o)

Ty jo, Dero: Díky. (Vím, žes možná čekal nějakou obsáhlejší reakci, ale myslím tím "díky" v tom nejširším významu.) Písmák tě pořádně rozmazlil :)

jo tak to mě dostalo... jak něk¨do může mít stejnej pocit jako já..... a napsat ho uplně jinak... (mnohem líp).... =o/ Ptostě T*

Věta s tarifem spolehlivě vede. Přeběhl mi mráz po zádech...

máš fajn styl...*

Ne, vůbec ne, ulitko. Ty jsi taková zvláštní kritička. Většinou jdeš proti davu :)

nevšimla jsem si :)

občas si přečtu pod tvými dílky svoje extatický výkřiky... a docela vopruz, že jo? :)

Hmmm, tak tahle povídka se mi líbila zatím asi nejméně. Je v tom trochu Samé (uf, ja to vyskloňovat?) i reky. Ale ne, že by se mi to nelíbilo… Jenom jsem si přivykla lepším:o) Zdá se mi, že ta plačtivost nad osudy ostatních nevynikla. BTW máme stejnej tarif:o)

Me uz na svete desi jen par veci; cim dal tim vic se jen usmivam. Nevim uplne, jak to myslis: kdy jsou momenty, kdy nedohanime Ducha schodiste? Kdyz stojime v pulce a koukame nahoru? Nebo kdyz uz ho drzime a mrzi nas, ze je pozde? Kdy to je? Ranni nalada od Griega je krasna skladba, podivej se na ni po netu, muzu doporucit (mimochodem je i v Trpaslikovi - treba hned v prvnim dilu, kdyz zavrou Listera do staze a lod leti vesmirem).

Aha, tak podle toho Trpaslíka vím, kterou myslíš. Měl jsem na mysli, že v těch emocionálně vypjatých situací masky padaj. Při tom telefonátu taky. Ty se nechováš, abys působil. Ty seš prostě v čudu a ovládanej tou situací úplně osobnostně nahej. Seš bez masky, a přitom úleva to není. Zvláštní.

Možná že právě v těhle momentech, kdy Ducha schodiště nedoháníme, jsme úplně nejvíc odmaskovaní. Víš, jak to myslím? A to nás děsí. Ten telefonát nebyl o moc delší, ale já mluvil jako hovado a měl jsem na krajíčku. Tuhle povídku jsem napsat musel prostě proto, aby byl hrdina zase sám. A napsal jsem to takhle, aby to nebylo roztahaný a rozfňukaný, a když už mi spadla maska před Agátou, nasadím si ji aspoň před čtenáři...

Tu Ranní náladu neznám. Co je to?

Rimmere (a tohle Rimmere rikam tim tonem a hlasem, jakym to rika Lister v dilu Polevka Gaspaco uplne na konci asi v treti vety od zaveru)! Konci tehle povidky se povedlo neco zajimaveho; vis, jak je na elektronckych diarich takovy ten malinkaty cudlik reset, co se macka kusem klaciku, ktery lezi zrovna nejbliz? Tak ten muj s napisem *Nastesti (?) zapomenute vzpominky* jsi nasel a trefil. Tezko rict, jestli mam podekovat....spis nasadim drsnacky ksicht (bohuzel ho neumim) a pocity zakopnu pod postel, kam uz pomalu rok patri. Jen poznamecka: jestli jsi dokazal udelat to, co na konci popisujes (rozhovor v telefonu), tak, jak to popisujes, porazil jsi Ducha schodiste a ja se ti klanim. Ja to nedokazal. Povidka je skvela. Tom

MeTB: Proboha, nech ty vzpomínky hezky zastrupovaný, jak jsou. Nechtěl jsem ti je rozďoubat. Co se týče toho telefonu, tak ne. Nedokázal jsem to. Byl o trošku roztahanější a méně statečnej. Nejsem takovej frajer, jak se tu prezentuju. Ten Duch schodiště mě děsně zaujal. To je nějaká citace? Já totiž tomu názvu pořád nerozumím...

A taky si to nekdy (nejdriv bohuzel casteji, pak nastesti porad min a min) vycitas, zes to nedokazal? Ale nic, nechme demony spat. Vzdyt zivot je porad jeste krasny. Mimochodem: dneska v Praze snezilo, byla to nadhera. Ducha schodiste si ja predstavuju nejak takhle: Kdyz rikas to, co rikas, jsi nekde v prvni pulce tech schodu a duch (to, co jsi *mel* rict) stoji uplne nahore. Jenze tam dojdes az za nejakou chvili, a kdyz mas toho ducha konecne pred sebou, je uz pozde. A nezbyva nez se mlatit do hlavy, ze se nedalo jit rychlejc. Neni to citace, je to proste pry (pry) francouzske rceni.

Aha! Už jsem to pochopil. Víš, to s tím vyčítáním, to je otázka. Není to jen snaha o zachování tváře? Nafouknutí ega? Protože toho člověka jsi miloval. A bejt na chvíli drsnej frajer, co předstírá, že je silnější, než je... Jo, asi jo, trochu toho lituju, ale jsou věci, kterejch lituju mnohem víc.

Co jineho jeste zbyva nez *tvar*? Kolik z tech lidi, ktere kdy clovek pozna uvidi neco jineho nez masku na *tvari*? Ktera z tech masek jsem, ta co ma blby sny nebo ten frajer, co nebreci a na nejakou blbou *lasku* hazi bobek? Mam jich par doma na policce a jsou minuty, kdy premyslim, ktera z nich jsem vlastne ja. Co jsem vymyslel? Vsechny jenom trochu. Nafouknuti ega? Ne, v te chvili ve mne nezbylo ego, ktere bych nafukoval. Spis bych rekl, ze to byla (nebyla, mohla byt) snaha o prilepeni zaplaty, ktera by nemela tvar a barvu ruzoveho srdicka.

Možná žes doufal, že ta záplata ještě něco zvrtne. Protože předešlý masky nakonec zklamaly. Odejít s grácií a s dojmem neporaženého. Rozumím ti. Nejradši bych tu poličku vyrval ze zdi a vyhodil z okna. Jenže co bych pak dělal? Nějak mi docházej síly si ty masky nasazovat. Zpátky pod postel s tím. V Olomouci sněžilo taky a taky to bylo pěkný...

Presne zhodnoceni. Jen casove nepadnouci. Jo, treba jsem doufal, jenze ja to neudelal (viz výše). Proc jsi to v te povidce nakonec napsal, jak jsi to napsal? Myslim, ze vsichni (mozna krome dalajlamy a Quai-Chen Kaina) jsme jenom chodici vesaky na masky. Kdyz tu policku vezmes a zahodis, nezbyde z tebe nic; tak si sedni a nic nedelej, libi se mi, co a jak pises. :-) Ja uz jsem z toho taky unaveny, vazne hrozne moc. Dvacet let jsem chtel klid, cetls´ to. Znas Ranni naladu od Griega?

skvělej vypravěčskej talent, výborná povídka a když je navíc obohacena o střep mého až zbožštěného fetiše (Bukowskiho, by nedošlo k mýlce:-)), tak už mi nezbývá nic jiného, než jen řičet blahem... áááááárghhhhh! t* t*

Kurva . . . Proc to vzdycky dopada stejne? Lasy*

Jasně, čekanko. Je mi ctí být v tvým klubu. A za tuhle úžasnou kritiku děkuju. Mám hroznou radost, že to na tebe zapůsobilo právě tak, jak píšeš. Vážně hroznou... :)

Vážně zapůsobilo :-) vážně :-))) dík

Je to skvělý, úplně mě to dostalo, popisuješ pytle s odpadky, zmuchlaný prostěradla, rozhovory s přáteli o jejich láskách a neláskách a tančíš okolo Agáty na špičkách, jako Drotnerka. A pak se s ní rozejdeš v pár řádcích, jakoby. A ta fotka tváří ke stolu a zase to zmuchlaný prostěradlo. Jo. Život jde dál, i když je člověku smutno. Nezastaví se. A nikoho to nezajímá. Jo. Skvělý. Tip je jasnej a smim klub?

Nu, tohle je rozhodně zajímavý kamínek do mozaiky Chladných hlav...co tomu chybí na zábavnosti dohání city a emocemi a obrazy.....přesto mi to přijde takové rozporuplné, trochu jako prázdné..nevím, asi to čtu ve špatným rozpoložení a špatným místě...ještě se k tomu vrátím....

dobře se to čte............*

Podle mě je to povedené! Nekonci jsem nevěděla,zda brečet díky tvému humoru,nebo soucitem... Ale už od začátku povídek to prožívám s tebou,takže jsem zvědavá co přijde příště;) Věta o zvýhodněném tarifu prostě vede!Ta mozaika mi přišla jako celkem dobrý nápad,jen ten konec z toho vychází trochu jinak,ale na celkový dojem to nijak zvlášť nepůsobí.A abych to už dál nerozváděla,tak jen podotknu,že si s chutí a radostí opět tipnu*

moc pěkný :) * sice jsem myslel, že už to je dávno passé, ale

Na mě to působí hodně bezcitně - chladnou hlavou, to je přesný. Jinak zkus použít spínací špendlík.

*

Já tedy nebudu tak nadšená - asi mě ostatní budou kamenovat - prostě to vidím jako ne úplně celistvej text, kapku se mi to občas drolí, ale na druhou stranu tam je několik moc pěkných míst. Nevím, zda útržkovitost byla záměrem, ale mě to až tolik nepřesvědčilo. Ale co se mi fakt líbí moc, je spojení textu s tím úvodním citátem! A pak samozřekmě jako všem ta věta o pláči ve zvýhodněném tarifu - ta je surově opravdová. *

Tohle byl jakýsi pokus o mozaiku. Ukázat na několika útržcích, který se všechny odehrály během jednoho dne, tu absurditu citů. To, jak se každý trápí jen sebou samým. Je to naschvál rozházený. Nechtěl jsem v "humorném povídkovém cyklu" celou epizodu fňukat jen sám nad sebou.

Já vím, to jsem celkem pochopila, myslela jsem to spíš tak, že ta mozaika z toho vylézá nějak méně přesvědčivě, na mě to prostě působilo nevyváženě, jako by to směřovalo jen k tomu "fňukání", rozumíme si?Určitě jo.

Jojo, pláč ve zvýhodněným tarifu, to je ono!! (teda to konstatování, nikoli realita ;o) Mně to jako docela povedená mozaika připadá.. Jen ta část o Agátě je taková... jiná.. Nevím, jestli záměrně, tipuju, že ano, ale taky si myslím, že za pár měsíců už by byla podaná jinak :o)*

trosku to vypadava z celeho cyklu. souhlasim se Samou-neni to moc celistvy text, coz mi prijde o to vic vyraznejsi, kdyz si to srovnam s predchozimi dily. A doufam, ze si aspon trochu vymejslis...jinak se pomalu stavam voyerem-jak to s tim Vojtou pujde v zivote dal? Olomouc ti zavidim...

Vymýšlím si. Nemám žádnou verzatilku... Jinak je to pravda. Jsem už na fikci moc línej. :)

moc povedená povídka ze života

Láska je pes. Tak se dokonce jedna Bukowského sbírka jmenuje. 1974-1978 Básmě.

Správně. Love Is a Dog From Hell. Máš vážně rozhled.

:))) Ale houbičky... mám tu sbírku doma.

skvělý!! ta pointa... a věta o zvýhodněném tarifu...paráda!! šikulka! (a tu kolej ti bezmezně závidím :)))

působivé, trochu smutný konec, ale takový je život...moc se mi to líbí...T

Bezvadně napsané. TIP

Poslouchal jsem, jak moje dívka pláče ve zvýhodněném tarifu.*/*

Poradil bych ti s tím prostěradlem ... v jednom zařízení jsem viděl, že sestřičky prostěradla měly přizpůsobený tak, že cípy se diagonálně svazovaly na spodní straně matrace ... žádný z klientů toho zařízení neměl šanci cokoli srolovat ... Píšeš výborně ***

K názvu: Láska se dá koupit jediným způsobem. Kupte si psa. -- G. B. Shaw K dílku: Píšeš skvěle ***

JÁ TĚ ZASTŘELIM ! ! ! ! ! Pacifista nepacifista, až dorazíme na kolej, umlátím tě sociologí!!!

Good :) ~ Ze zivota? ~ Tip

Pěkně pěkné.. *

Fakt moc hezký... tu slzičku jsem musela zamláčknout taky.